Den volna

Náměstí, kolem jsou stovky lidí. Nějaká dylyna něco mektá do megafonu. Tři piva v sobě. Nejsem jak ta lůza před náma. Jsem moderní. Málo cigaret, nuda, očekávání. Zas někdo jinej něco kecá. Tak co? Co bude? Už nechci čekat. Chci se zapsat do historie a pobavit se při tom. Ne, tomu nevěřím ani já sám, chci se jenom pobavit. Je tady pár blbečků. Ty to vedou. Z několika důvodů to jinak nejde. Že se na to nevykašleš, dyť ani neřekneš souvislou větu. Tak už to řekni! Řekni, že dem na ně! Jo, je tady pár lidí s IQ pod 90 ale nás vostatní to nezajímá. Dobře, je jich tady trochu víc, ale už to ukonči.
Cože? Co řikal? Deme? Jo!
Poslední dvě cíga. Nemáš oheň? Díky. Hele, už sou tady. Ejsíejbí hovada! Kam běžej? Dem s nima vole! Tudy, kolem toho baráku! Támle sou, támle sou! Jo už je taky vidim! Potřeboval bych běžet, ale kde tady budu shánět další cigára když tohle zahodim? Na běhání moc nejsem. Podělanej teleskop, příště beru plynovku.
Vypadá to dobře, asi sme se k nim dostali. Rozbuší se srdce, ale ne z běhaní. Adrenalin, vztek, nenávist, sebeurčení? Už nejsem jen já, teď jsme my!
Kov proletí vzduchem. Co je to za pazvuk? Leží na zemi. Pár kroků zpět. Zase na ně! Coje? Co se stalo? Krev je šude. Tvář na silnici. Všude kolem hluk. Kam dete? Teď jsem jen já.

No nevim, sem utíkal před policajtama a oni po nás začali něco házet.
Ne, k těm jsem nepatřil.

The Cure - A Strange day

Hudba se hodnotit nedá. Dá se pouze říct, že ten či onen interpret není stejný jako tisíc dalších. Tahle varianta má něco do sebe.

Debian a init.d scripty

Pokusím se nějak stručně vysvětlit. Třeba se to bude někomu hodit. Možná bude fungovat i v Ubuntu, ale nezjišťoval jsem.
Ve složce /etc/init.d jsou scripty které spouští init například při startu systému. Při přechodu na runlevel n se init podívá do složky /etc/rcn.d, tam najde odkazy na jednotlivé scripty. Mají tvar například S89cron nebo K50alsa-utils. S89cron znamená, že init spustí script cron s parametrem start(protože S89cron) spustí ho až po scriptu alsa-utils (protože S89cron > K50alsa-utils ). Odkaz K50alsa-utils znamená, že init spustí alsa-utils s parametrem stop(protže K50alsa-utils jako Kill50alsa-utils).
Měnit to ručně není nejlepší cesta. Doporučuji použít nátroj sysvconfig.

apt-get install sysvconfig






Myslím že ke screenům není potřeba nic dodávat.

Scripty v adresáři /etc/init.d můžete volat i ručně. Například:

localhost:~$/etc/init.d/ssh stop
Stopping OpenBSD Secure Shell server: sshd.
localhost:~$/etc/init.d/ssh start
Starting OpenBSD Secure Shell server: sshd.
localhost:~$/etc/init.d/ssh reload
Reloading OpenBSD Secure Shell server's configuration: sshd.

start - Spustí službu.
stop - Zastaví službu.
reload - Načte konfiguraci služby aniž by se restartovala (ne všechny služby podporují).
force-reload - Pokusí se o reload, pokud to služba nepodporuje, tak ji restartuje.

Jak jsem „přešel na Linux“

Shodou okolností byl Debian první Linux, který jsem skutečně používal. Vůbec nic jsem o tom nevěděl, když po mě instalátor Fedory Core 6 chtěl abych zadal přípojný body, tak jsem netušil. Přesto byl Debian testing to jediný co mi šlo. Mandriva, Ubuntu, Fedora (Core) 6, nic nefungovalo. Buď nešla síť(Fedora), nebo to mělo staré jádro(2.6.17) a instalátor nenašel disk(Mandriva) a nebo mi to strašně nevyhovovalo(Ubuntu). Každopádně jsem jako úplný začátečník začal spokojeně používat Debian etch a všechno až na 3d akceleraci v pohodě fungovalo. Tenhle problém jsem časem vyřešil.
Přece jenom jsem chtěl něco, co není tak složité, tj. "Kde se to dá naklikat". Časem jsem vyzkoušel snad všechny větší distribuce a můžu říct že:
OpenSuSe je výborná věc. Dává to uživateli dost možností a při tom to není úplná šílenost. Stále je to dost júzr frendli.
PCLinuxOS mě zaujal tím, že tam vždycky všechno funguje. To je nejen u Linuxu neuvěřitelná vlastnost. Pro přechod z Windows řekl bych ideální.
Debian je nejlepší.
Ubuntu je nejhorší.
Gentoo nepoužívají normální lidé.
Původně jsem chtěl psát o něčem úplně jiném, ale dobře no. O blábol víc.

Avahi daemon

Tak se schválně podívejte, jestli na vašem počítači běží tenhle daemon. Podle manuálové stránky implementuje Apple's Zeroconf architecture. Cool, co to je? Ten zbytek manuálu mi nic moc neřek:D. K čemu je mi vědět, že to používá D-bus? To proč by to mělo běžet z toho normální uživatel jako já vůbec nepochopí. Pak jsem našel tohle. Takže to nějak nepochopitelně zajistí možnost tisku a dalších funkcí na nenastavené síti. Hmm, to sou věci...
Sem to vypnul a ušetřil asi 1mb ram.

John Cooper Clarke

Tohle nepotřebuje komentář.

Geany - rychlé a lehké IDE

Čas od času se snažím trochu programovat, proto jsem hledat něco, co by nebylo zbytečně složité a mělo to základní funkce. Přitom jsem ale chtěl, aby to taky k něčemu bylo. Programy typu vim jsem vyloučil. Věřím tomu, že když se s tím člověk naučí, tak je to nepřekonatelný pomocník. Připadá mi ale zbytečné trávit čas učením se něčeho co moc často nepoužiji.

Nakonec jsem si vybral geany a jsem maximálně spokojený. Je to jednoduché, nic se nemusím učit, přitom to umí spoustu užitečných věcí. Navíc funguje v Linuxu i Windows.



Z toho co je vidět na screenu se dá odvodit většina funkcí. To se mi líbí nejvíc. Nemusím prohledávat nějaké menu kvůli základní věci a přitom mít na liště plno zbytečností. Nemusím nic nastavovat, to co potřebuji mám.
V levém panelu je seznam otevřených souborů(po vypnutí si je pamatuje), proměných, funkcí, a pod. Ve spodním je „poznámkovník“, integrovaný terminál a například výstup překladače. Dál už stačí jen zmínit dobré možnosti nastavení. Geany používá knihovnu GTK2.
stránky projektu

Gruzínská válka

To co se stalo na začátku srpna 2008 na Kavkaze mě trochu vyděsilo a překvapilo. Tak to asi působilo na většinu normálních lidí. Několik měsíců před vyvrcholením vypuknutím konfliktu jsem se o Gruzii zajímal. Četl sem si různá články koukal na fotky a říkal jsem si že se tam budu muset jednou podívat. Čekal jsem, že uvidím na vlastní oči všechny ty krásná místa z fotek, zažiju tu nejistotu když člověk jede někam, kam běžní turisté nejezdí a musí se spoléhat jen na sebe a štěstí.
Teď už to tak růžově nevidím. Ta nejistota, která by mě tam čekala je už možná trochu moc.

Kdyby někdo zapomněl:
Britské listy
idnes.cz

Dneska jsem chtěl napsat dokonale objektivní článek o tom co se tam opravdu stalo a kdo je ten zlej a kdo ten hodnej.
Nejde to.
Udělat si správný názor je pro běžného člověka nemožné. Můžu se přidat k českým neonacistům bojovníkům za svobodu slova a říct, že na vině je Gruzie, president Saakašvili a hlavně židotempláři. Můžu se přidat k americkým republikánům v čele se Sarah Palinovou,ta by na Moskvu nejradši hodila pár nuke raket, a říct že na na vině je Rusko.
Jedno je jisté, Gruzie měla právo na to obnovit kontrolu nad Jižní Osetii a Rusko nemělo jinou možnost než se Gruzii postavit. Nemyslím si, že rusové se v době před útokem Saakašviliho jednotek chovali jinak než od roku 1992, nebo kdy se to Jižní Osetie v podstatě odtrhla. Mám na mysli, že útok nevyprovokovali. To neznamená, že nejsou ******* imperialisté kteří chtějí aby státy jako Gruzie byli jen okrajovou provincii Ruska. Tedy oni nejen že chtějí, ale oni i konají...
Myslím si, že plán presidenta Saakašviliho byl jednoduchý. Když budeme kontrolovat Osetii, tak budeme proti Rusku lépe chránění a možná nás vezmou i do NATO a jsme v suchu. Nojo, ale jak na to? Jediná možnost je rychle a nečekaně zaútoči, rychle vyhrát a Osetii obsadit. Pak se díky pohoří Kavkaz můžeme Rusům bránit i několik měsíců. Amerika po nějaké době Rusku pohrozí. Putin má přece i jiné starosti než nás a už pro něj nebude výhodné za cenu vyhrocení vztahů se západem s námi bojovat a jsme v suchu.
Nebo to bylo opravdu byla spontání odpověď na ruskou invazi a plánovali naopak hlavně Rusové.
Bohužel, ruská armáda a rozvědka to zvládly velice dobře. Nepodařilo se ovládnout nic, naopak se zhoršila už tak špatná situace v Abcházii.

Výsledek je, že Jižní Osetie a Abcházie se odtrhly a vliv Ruska vzrostl. Myslím, že bude velice zajímavé sladovat další vývoj. Hlavně další tah Kremlu.
Jižní Osetie má možná právo na samostatnost, ale Rusko tam nemá co dělat.