Náměstí, kolem jsou stovky lidí. Nějaká dylyna něco mektá do megafonu. Tři piva v sobě. Nejsem jak ta lůza před náma. Jsem moderní. Málo cigaret, nuda, očekávání. Zas někdo jinej něco kecá. Tak co? Co bude? Už nechci čekat. Chci se zapsat do historie a pobavit se při tom. Ne, tomu nevěřím ani já sám, chci se jenom pobavit. Je tady pár blbečků. Ty to vedou. Z několika důvodů to jinak nejde. Že se na to nevykašleš, dyť ani neřekneš souvislou větu. Tak už to řekni! Řekni, že dem na ně! Jo, je tady pár lidí s IQ pod 90 ale nás vostatní to nezajímá. Dobře, je jich tady trochu víc, ale už to ukonči.
Cože? Co řikal? Deme? Jo!
Poslední dvě cíga. Nemáš oheň? Díky. Hele, už sou tady. Ejsíejbí hovada! Kam běžej? Dem s nima vole! Tudy, kolem toho baráku! Támle sou, támle sou! Jo už je taky vidim! Potřeboval bych běžet, ale kde tady budu shánět další cigára když tohle zahodim? Na běhání moc nejsem. Podělanej teleskop, příště beru plynovku.
Vypadá to dobře, asi sme se k nim dostali. Rozbuší se srdce, ale ne z běhaní. Adrenalin, vztek, nenávist, sebeurčení? Už nejsem jen já, teď jsme my!
Kov proletí vzduchem. Co je to za pazvuk? Leží na zemi. Pár kroků zpět. Zase na ně! Coje? Co se stalo? Krev je šude. Tvář na silnici. Všude kolem hluk. Kam dete? Teď jsem jen já.
No nevim, sem utíkal před policajtama a oni po nás začali něco házet.
Ne, k těm jsem nepatřil.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat